Před pár dny se v Českém centru v Rytířské ulici 31 na Praze 1 otevřela multimediální výstava s názvem "Kája Saudek and 60`s aneb Zlatá šedesátá komiksově!", na níž je vstup zdarma. Ve svérázném žánru komiksu jsem spíše nováčkem, přesto nemohu zapomenout na několik zásadních komiksových výtvorů, které se mi zapsaly do paměti z doby mého dospívání. Jedná se zejména o řadu seriálových časopisů pro mládež Kometa (1989 - 1992), která otiskovala příběhy Jaroslava Foglara (Modrá rokle, Chata v jezerní kotlině), komiksový seriál "Tajemství zlatého koně" právě od Káji Saudka či literární komiksovou adaptaci Válka s mloky od Karla Čapka. Káju Saudka samozřejmě znám i jako tvůrce titulků a plakátu ke komedii M. Macourka a V. Vorlíčka "Kdo chce zabít Jessii" (1966), jež odstartovala jeho oficiální kariéru.
Kája Saudek (1935) je považován za nejvýznamnějšího českého komiksového tvůrce a zároveň jediná osobnost v domácím komiksu, jejíž věhlas přesáhl hranice České (respektive Československé) republiky. Podle svých vlastních slov byl komiksem přímo odkojen - číst se učil na příhodách Kocoura Felixe, po něm propadl Disneyho postavičkám a po válce objevil klasické americké superhrdiny jako Captain America nebo Wild Cat. Brzy na to začal spolu s bratrem Janem kreslit první vlastní komiksy pro třídní časopis. Tyto rané pokusy ustaly spolu s koncem základní školy, po níž Kája Saudek nesměl z politických důvodů pokračovat v dalším studiu. Začal pracovat jako technický kreslič a posléze odešel dělat kulisáka na Barrandov, kde se postupně propracoval až na místo pomocného architekta. V té době se jeho šuplík stále plnil jednotlivými obrázky i torzy kreslených příběhů, na publikování komiksů ale v 50. a na počátku 60. let nebylo ani pomyšlení (neboť v dobách socialismu byl žánr komiksu považován za "literaturu negramotných"). K průlomu v jeho tvorbě došlo v roce 1966, kdy výtvarně spolupracoval na filmu "Kdo chce zabít Jessii". Po úspěšném promítání snímku vykročil na volnou nohu a tvořil ilustrace i kreslené seriály pro řadu novin a časopisů. Jeho komiksy však byly i přes pozvolné uvolňování politické situace trnem v oku komunistickým dohlížitelům, a tak byly často na pokyn shora ukončovány v půli (např. komiksy Honza Hrom nebo Pepík Hipík). Po vpádu armád Varšavské smlouvy bylo zastaveno vydávání kresleného příběhu Muriel, který se právě chystal do tisku. V době normalizace se Kája Saudek živil kreslením ilustrací pro Pionýrskou stezku a dekorací pro televizní vysílání Pionýrské vlaštovky. V roce 1979 zahájil kariéru undergroundového kreslíře. Z tohoto období pochází i typicky česky pojatý superhrdinský příběh Arnal, který se stal nejpřekládanějším českým komiksem vůbec. Po Sametové revoluci začaly vycházet reprinty Saudkových komiksů ve statisícových nákladech a objevila se řada Saudkových pokračovatelů.....
Kája Saudek, který bohužel již třetím rokem leží v nemocnici v komatu, je nejen autorem smělých komiksů, ale také zdatným propagačním grafikem a uměleckým solitérem schopným se úspěšně pohybovat mezi filmem, užitou grafikou a ilustrační tvorbou. Všechny tyto Saudkovy polohy ukazuje právě výstava v Českém centru z které je patrné, že autorova vrcholná díla vznikla většinou v uvolněném období druhé poloviny šedesátých let. Saudkův výtvarný rukopis je typický neuvěřitelným erotickým nábojem, a to jak obsahem, tak celkovým výrazem. Výstava navíc přináší řadu dosud nepublikovaných Saudkových prací. Jsou to například soubory fotografií jeho dvojčete Jana Saudka, které Kája Saudek dokresloval a do nichž vpisoval dialogy v bublinách (viz poslední foto pod článkem). Díky těmto zásahům získávají snímky zlehčující či ironizující obsah....(tolik výtah z oficiálních zdrojů).
Když už jsem se dostala k tématu komiksu, ráda bych na těchto místech zmínila (bohužel) už konanou akci Komiksfest!, na kterou jsem plánovala vyrazit, ale znáte to - čas a okolnosti se postavily nemilostrdně proti mně. Každopádně 4.tý ročník Komixového festivalu probíhal na začátku listopadu a hlavní cenu mezinárodní pražské přehlídky charakterizuje právě postava Muriel (půvabná, avšak nikterak křehká žena, považovaná za nejkrásnější postavu domácího komiksu od tvůrce Káji Saudka). I když festival Komiksfest! už skončil, v třinácti pražských galeriích a klubech pokračovaly následující měsíc výstavy. A zítra 22.listopadu je poslední šance (kterou si snad už nenechám utéci) shlédnout dvě výstavy ve věži Novoměstské radnice, které nesou název: "Návraty komety - český komiks 1989 - 2009" a "45-89 Komiks za železnou oponou". Na této přehlídce komiksů z bývalých komunistických zemí se objevuje již výše zmiňovaná postava Muriel. Kája Saudek nakreslil v roce 1969 dva příběhy o Muriel, "Muriel a oranžová smrt" a "Muriel a andělé", přičemž druhý z jmenovaných příběhů byl letos vyhlášen nejlepším českým komiksem. Muriel je příběh o lodní lékařce, jež zachrání anděla, který jí představí svět bez nenávisti, zlých lidí i smrti. Tento příběh vystrašil dobovou cenzuru tak, že komiks "Muriel a andělé", nakreslený podle scénáře Miloše Macourka, nakonec vyšel poprvé až v roce 1991. A stal se bestsellerem.
Žádné komentáře:
Okomentovat