Od roku 2000 stojí u Stavovského divadla zvláštní platika z pláště (mnišské kápě), za kterou se skrývá prázdný prostor. Je to velmi oblíbené místo pro zastávku s turisty, kteří se u plastiky fotí, zkoumají ji a bádají, co to má znamenat a jestli to náhodou není trochu strašidelnýýýý! Opět jsem byla svědky nespočetného množství průvodcovských výkladů, až jsem se nakonec rozhodla zabádat pro vysvětlení. Mezitím se nedávno (po skoro devíti letech) u platiky objevila vysvětlující cedulka, která říká, se jedná o dílo sochařky Anny Chromy s názvem "Il Commendatore" s popiskou: "Z úcty k W.A.Mozartovi a jeho opeře Don Giovanni, jejíž premiéra byla v tomto divadle 29.10.1787." O Mozartovi a jeho pobytu v Praze budu psát někdy jindy, nyní bych se ráda v krátkosti zaměřila na plastiky sochařky a malířky Anny Chromy, které se v Praze nacházejí.
Anna Chromy (*1940) je rodačka z Českého Krumlova, vyrůstala v Rakousku, žije ve Francii a tvoří v Itálii. Je považována za představitelku světového surrealismu a často je zmiňována její známost se Salvatorem Dalím, s nímž se seznámila v Paříži a jehož žákyní se později stala. "Dalí pořádal výstavu, na kterou mě pozval. Řekla jsem mu: Mistře, tvrdíte, že všechny ženy jsou bez fantazie. Podívejte se na můj obraz. Dalí si ho prohlédl a opáčil: Soudě podle tohoto obrazu, vy žena nejste. Od něj to byl ohromný kompliment," říká v rozhovoru pro denník Idnes.cz Anna Chromy.
Na konci října 2000 přivezla Anna Chromy do Čech patnáct bronzových soch, jež byly součástí venkovní expozice "The Sound of Bronze" (Zvuk bronzu) na Ovocném trhu za Stavovským divadlem. Všechny sochy Anny Chromy jsou plné symbolů. Osm z vystavených soch jsou postavy z Mozartovy opery Don Giovanni, která měla svoji světovou premiéru právě v Nosticově, dnes Stavovském divadle, zbylé sochy hudebníků personifikují řeky, které podle Chromy hrají tu nejkrásnější hudbu vůbec.... Z dočasné výstavy zůstala do dnešních dnů v Praze bronzová socha Piety umístěná vedle vchodu do divadla, kterou Anna Chromy věnovala prvnímu pražskému obvodu. Tato socha Piety, nebo-li Komtura, je onou mnišskou kápí bez těla, o které jsem psala výše. Autorka k tomu dodává:
"Věci, které po sobě zanecháváme, například lásku či tvůrčí schopnosti nejsou materiální, ale přesto zůstávají. Toto vyjadřuje prázdný oděv komtura. Materiálno je pryč."
Další čtyři sochy z vystavené expozice "The Sound of Bronze" se staly součástí kašny na Sennovážném náměstí. Soubor těchto soch se jmenuje "Music of the Rivers" a je poctou Anny Chromy městu Praze, které ji jako dítě okouzlilo a poctou Praze v době 2.poloviny 18.století, jejíž obyvatelé nadšeně vítali W.A. Mozarta při jeho zdejších opakovaných pobytech.
Pěkný výklad!
OdpovědětVymazatŠkoda, že Komtur o vysvětlující cedulku už zase přišel...
Hudba řeky (daleko od řeky) by potřebovala občas vyměnit fáče.
OdpovědětVymazat