Jak jsem "objevila" Franze Kafku...

Když jsem studovala střední školu, byl pro mě Franz Kafka záhadou. Mezi spolužáky kolovaly názory, že kdo čte Kafku je "hroznej intoš", což bylo na jednu stranu mírně posměšné označení, na druhou stranu vyjádření "obdivu" pro ty, kteří se vyčleňují z čtenářského davu a louskají knížky těžko srozumitelné...O čem to ten Kafka vlastně píše? Musím přiznat, že mě místy mírně znervózňoval svými detailními popisy stavů úzkosti, marnosti a nemohoucnosti, kterým jsem nerozumněla, na druhou stranu mě fascinovaly jeho skoro surrealistické představy, které prezentoval jako samozřejmou věc každodenního života, a  také jeho citově vroucí dopisy, jež si psal s českou novinářkou a překladatelkou Milenou Jesenskou.Výsledný dojem ale byl, že Kafka je prostě záhada....

Když jsem se stala průvodkyní, musela jsem se vypořádat i s fenoménem Kafky, protože Praha je ho prostě plná - jeho kresby a fotky se objevují na suvenýrech všeho druhu, tůry po místech, kde žil a tvořil, nabízí každá průvodcovská společnost. Asi to bude taky tím, že "kruh" Kafkova života se doslova motal kolem Staroměstského náměstí, navíc Kafkův osobní život je plný společenských klepů, vztahových nedorozumění, marné vzpoury proti rodičům, hledání  náboženských kořenů, nevoli k rutině pracovních povinností a touhy utéci do svého světa literatury a psaní, což jsou intimní témata blízká (v určité etapě života) mnohým z nás....Když tak o tom přemýšlím, postava Kafky je vlastně jako stvořená pro studium -náctiletých, kteří se byť třeba (nevědomě) vypořádávají s podobnými "problémy" ve svém osobním životě....

Jak ale na to? Jak "objevit" vnitřní svět odrážející se v dílě a korespondenci "tajemného" Franze Kafky, o kterém všichni mluví, ale málokdo ho čte?

Kafkovi jsem začala pomalu rozumnět nejprve na kuzech pro průvodce pořádaných Pražským Židovským Muzeem, ale doslova mě nadchl po shlédnutí multimediální výstavy "Město K. Franz Kafka a Praha" v Hergetově Cihelně (tato dlouhodobá výstava bývá často v médiích prezentována jako Muzeum Franze Kafky). Výstava má dvě patra a dvě části. První patro je označováno jako "Existenciální prostor" a dozvíme se v ní vše nejen o soukromém životě a osobnosti tohoto německy píšícího židovského spisovatele, který se narodil v Praze a je zde také pohřben, ale i o kulturním a společenském prostředí, které mělo vliv na jeho tvorbu, uvidíme sbírku Kafkových rukopisů, prvostisků knih a maleb. Poté sestoupíme do spodního patra, které je označováno jako "Imaginární topografie" a zde na nás čeká velmi působivá imitace "kafkovských" prožitků, jedná se o jakousi surrealisticko-expresivní pouť mezi kulisami z Kafkova života, celou atmosféru potom silně podtrhuje i originální doprovodná hudba, která se celou výstavou prolíná...

V Muzeu Franze Kafky jsem strávila 3 hodiny a byla jsem pohlcena!

V rámci svých průvodcovských programů jsem proto zařadila i procházku s názvem "Popis (nejednoho) zápasu Franze Kafky", určenou jak pro studenty, tak pro nezávislé objevovatele díla tohoto svérázného spisovatele úzce spjatého s Prahou. Procházku je vhodné konbinovat i s výkladem o bývalém židovském ghettu na Josefově a základními informacemi o židovských dějinách, kultuře a náboženství.